Změny v zákoně o DPH

3.1.2

Změny v zákoně o DPH

RNDr. Ivan Brychta

 NahoruZákon č. 461/2024 Sb.

Na sklonku roku 2024 konečně vyšla ve Sbírce zákonů dlouho očekávaná velká novela zákona o DPH, daná zákonem č. 461/2024 Sb. (dle sněmovního tisku 726).

Novela obsahuje 460 změnových bodů a 32 bodů přechodných ustanovení, a i když není prostor na detailní rozbor všech změn, je potřeba si některé novinky připomenout podrobněji. Většina změn platí od 1. 1. 2025, úpravy v oblasti staveb pro bydlení a staveb pro sociální bydlení a úpravy v případě dodání nemovitých věcí budou platit od 1. 7. 2025. Od 1. 1. 2026 pak nabyde účinnosti již jen pár nevýznamných změn (úprava u finančních činností v § 54 ZDPH nebo u vývozu zboží v obchodním zavazadle), které však zmiňovat nebudeme.

 NahoruPočítání obratu jinak

Zcela jinak je od 1. 1. 2025 řešeno sledování obratu pro účely povinné registrace k DPH. Obrat se již nesleduje za 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců, ale vždy pouze v daném kalendářním roce. Ustanovení § 6 ZDPH předpokládá dvě hranice, které povedou k povinnému vzniku plátcovství DPH:

• první hranici tvoří částka obratu v tuzemsku 2 000 000 Kč, která při překročení v průběhu roku osobě povinné k dani (OPD) nařizuje stát se plátcem DPH od 1. 1. následujícího roku, případně bude-li OPD chtít, může se na základě sdělení učiněnému správci daně stát plátcem již ode dne následujícího po překročení tohoto obratu,

• druhou hranicí je částka 2 536 500 Kč (částka vychází z unijního limitu 100 000 EUR); dojde-li k jejímu překročení v průběhu roku, plátcem se OPD musí povinně stát následujícím dnem po překročení obratu.

Ještě připomeňme, že oproti dřívějšímu termínu pro podání přihlášky k registraci (do 15 kalendářních dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl překročen obrat 2 000 000 Kč) se nově přihláška k registraci podává (v obou předchozích situacích) do 10 pracovních dní ode dne překročení některé ze zmíněných hranic. Ukažme si postup na příkladech.

V této souvislosti nás jistě napadne, jak to bude s vystavováním daňových dokladů v době, kdy podle zákona už plátcem DPH budeme, ale správce daně dosud nepřidělil DIČ. Odpověď je jednoduchá – novelizované znění § 29 odst. 3 ZDPH nově uvádí, že daňový doklad nemusí obsahovat mj. DIČ osoby, která uskutečňuje plnění, není-li jí přiděleno.

 NahoruPřeshraniční režim pro malé podniky

Základním cílem přeshraničního režimu pro malé podniky je snížit administrativní zátěž tím, že takové podniky budou moci dosáhnout vyššího obratu, než je tomu nyní, aniž by se staly plátci DPH. Úprava se týká přeshraničních plnění poskytovaných osobám nepovinným k dani v jiných členských státech EU osobou povinnou k dani, která není tamním rezidentem.

Nová úprava byla zapracována do ustanovení §§ 109bb až 109bg ZDPH. Malý podnik se může přihlásit do tohoto režimu pro určitý členský stát EU, pokud splní následující podmínky:

• je osobou povinnou k dani v tomto členském státu EU, ale nemá v něm sídlo,

• obrat této osoby v EU v příslušném ani bezprostředně předcházejícím kalendářním roce nepřesáhl 100 000 EUR; splnění této podmínky posuzuje správce daně členského státu, ve kterém má tato osoba sídlo ("stát usazení"),

• obrat této osoby v členském státě, ve kterém chce využít nebo využívá režim pro malé podniky ("stát osvobození"), nepřesáhl za období stanovené tímto členským státem prahovou hodnotu stanovenou tímto jiným členským státem; splnění této podmínky posuzuje správce daně státu osvobození, a

• tato osoba splňuje další podmínky stanovené státem osvobození; tyto podmínky posuzuje správce daně státu osvobození sídlem v jiném členském státě.

Chce-li osoba povinná k dani využít tento režim, musí být před využitím registrovaná nebo jinak identifikovaná podle práva státu usazení. Do tuzemského ZDPH jsou tato pravidla daná novelou zabudována v následujících ustanoveních:

• V §§ 109bd až 109bg ZDPH je zakotven postup pro přeshraniční režim pro malé podniky v tuzemsku v případě osoby povinné k dani z JČS EU.

 NahoruMísto plnění při poskytnutí vybraných služeb

Další změnou je nové vymezení místa plnění při poskytnutí služby v oblasti kultury, umění, sportu, vědy, vzdělávání a zábavy, a to za situace, kdy je služba poskytnuta formou virtuální účasti (např. přes internetové připojení sledujeme fotbalový zápas, lekci angličtiny apod.). V případě poskytnutí služby virtuální účasti osobě povinné k dani již není místem plnění místo konání akce, ale postupuje se podle základního pravidla v § 9 odst. 1 ZDPH (tedy podle sídla příjemce). Tato úprava je ponechána v původním § 10b ZDPH.

Do nového § 10ba ZDPH byla přesunuta úprava pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani. V případě poskytnutí služby virtuální účasti osobě nepovinné k dani již není místem plnění místo konání akce, ale místo, kde má tato osoba nepovinná k dani své sídlo (je-li právnickou osobou) nebo místo pobytu (je-li fyzickou osobou).

 NahoruDlouhodobý majetek vytvořený vlastní činnosti

Novela zrušila zvláštní úpravu týkající se postupu při uplatnění DPH na vstupu v případě pořizování dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností.

Dříve se postupovalo tak, že při pořizování takového majetku se uplatnil nárok na odpočet DPH v plné výši, i když se předpokládalo, že při jeho používání bude nutné odpočet krátit koeficientem. V okamžiku, kdy byl takový majetek uveden do stavu způsobilého užívání, vznikla podle § 13 odst. 4 písm. b) ZDPH fikce dodání zboží a plátce tak musel odvést DPH z "aktuální ceny" podle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH s použitím v daném okamžiku aktuální sazby DPH. A pak v průběhu užívání teprve z takto odvedené DPH uplatňoval odpočet DPH v krácené výši.

Důvodem pro navržené zrušení tohoto postupu je…