Ing. Pavel Kyselák
NahoruPředmět
Ke specifikům zdaňování příjmů nerezidentů ze zdrojů na území České
republiky patří i povinnost plátců daně srazit zajištění daně upravená v
ustanovení § 38e ZDP. Zajištění daně zde představuje
zvláštní formu zabezpečení splnění daňové povinnosti, neboť u příjmů
nerezidentů ze zdrojů na území ČR existuje reálné nebezpečí, že poplatník svou
daňovou povinnost v ČR nesplní.
NahoruOkruh nerezidentů
Povinnost plátce daně srazit zajištění daně přichází v úvahu u 9
druhů zdanitelných příjmů nerezidentů v ČR, z nichž není daň vybírána srážkou
podle zvláštní sazby daně (viz Nerezident daňový).
NahoruOkruh nerezidentů
Do množiny nerezidentů, tedy poplatníků podle § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 ZDP, u kterých
přichází v úvahu zajištění daně podle § 38e odst. 1 až odst. 3 ZDP,
nepatří daňoví rezidenti členských států Evropské unie nebo dalších států,
které tvoří Evropský hospodářský prostor.
NahoruStáty EU a EHP
"Nezajišťování daně“ se tedy vztahuje na rezidenty 27
členských států Evropské unie.
Povinnost zajištění daně podle § 38e odst. 1 až odst. 3 ZDP se
také nevztahuje na rezidenty států, které jsou součástí Evropského
hospodářského prostoru, a to Island, Lichtenštejnsko a Norsko. Z hlediska smluv
o zamezení dvojího zdanění jsou Island a Norsko smluvními státy, zatímco s
Lichtenštejnskem nemá ČR smlouvu o zamezení dvojího zdanění uzavřenou, jde tedy
o tzv. bezesmluvní vztah.
Evropský hospodářský prostor spojuje prostor EU se státy Evropského
sdružení volného obchodu. Jde o oblast volného obchodu s průmyslovými výrobky a
vztahuje se na všechny státy EU a tři zmíněné státy.
Problematiku si vysvětlíme na několika příkladech.
Francouzská rezidentní společnost počínaje 1. únorem 2011
pronajímá české společnosti dům, který je na území ČR. Tento příjem rezidenta
Francie podléhá v ČR zdanění podle domácího ZDP [§ 22 odst. 1 písm. e)] i podle
prvního odstavce článku 6 - Příjmy z nemovitého majetku smlouvy s Francií (č.
79/2005 Sb.m.s.). Plátci daně (české společnosti) však nevzniká povinnost
srazit zajištění daně.
Příjmy z prodeje akcií, které prodává rezident Německa
(právnická osoba) rezidentovi České republiky, podléhají v ČR zdanění podle § 22 odst. 1 písm. g) bod 7. ZDP a
zároveň podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmů a z
majetku mezi ČR a SRN (sbírka zákonů č. 18/1984), a to podle článku 13 odst. 3,
podle něhož má stát zdroje (v daném případě ČR) právo na zdanění. Českému
plátci daně však nevzniká povinnost srazit zajištění daně, a to podle
ustanovení § 38e odst. 2
ZDP.
K danému příkladu nutno podotknout, že příjem rezidenta Německa
může být však v ČR osvobozen od zdanění podle § 19 odst. 1 písm. ze) bod 2. ZDP
za předpokladu splnění příslušných podmínek dalších ustanovení § 19 ZDP.
Stálá provozovna ukrajinské právnické osoby umístěná na území
ČR poskytla české společnosti stavební služby. K úhradě sjednané částky došlo
dne 10. března 2011, kdy česká společnost zároveň zaúčtovala závazek a také
úhradu. Při výplatě nastala české společnosti povinnost srazit zajištění daně
ve výši 10 % podle ustanovení § 38e odst. 2 písm. b) ZDP.
Firma se sídlem ve Vaduzu (rezident Lichtenštejnska) prodává
rezidentovi ČR svůj podíl na společnosti s ručením omezeným se sídlem na území
ČR. Příjem lichtenštejnské společnosti je v ČR zdanitelný podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. h) ZDP. Českému
plátci však nevzniká povinnost zajištění daně.
NahoruŠvýcarsko
V některých informačních zdrojích byl bohužel tento stát uváděn v
rámci států, které tvoří Evropský hospodářský prostor. Švýcarsko však mezi
státy, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, nepatří.
Pokud rezident Švýcarska dosahuje na území České republiky příjmů,
které se považují podle tuzemského ZDP za příjmy ze zdrojů na území ČR a
zároveň tyto příjmy umožňuje smlouva se Švýcarskem zdanit, potom v příslušných
případech vzniká plátci daně povinnost zajištění daně tak, jak ji uvádí
ustanovení § 38e ZDP. Smlouva mezi vládou České
republiky a Švýcarskou spolkovou radou o zamezení dvojího zdanění v oboru daní
z příjmů a z majetku byla publikována ve Sbírce zákonů pod č. 281/1996 Sb.
NahoruSazba
ZDP stanoví základní sazbu zajištění daně u zdanitelných příjmů
nerezidentů ve výši 10 %. Sazba ve výši 1 % se týká příjmů z prodeje
investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání
na kapitálovém trhu a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením.
Výjimku představují příjem společníka v.o.s. a podíl komplementáře k.s. na
zisku společnosti, u nichž se sazba podle § 38e odst. 3 stanoví pro
fyzické osoby podle § 16 ZDP a pro právnické osoby podle § 21 ZDP. Základnou pro zajištění daně je
v tomto případě základ daně v.o.s. nebo k.s. připadající na společníka v.o.s.
nebo komplementáře k.s.
Nahoru"Osvobození“
Plátce daně neprovádí zajištění, když jde o:
-
úhradu za zboží či služby prováděné v maloobchodě,
-
úhradu nájemného placeného fyzickými osobami za bytové prostory
užívané k bydlení a činnostem s ním spojeným,
-
peněžité plnění, poukázání nebo připsání úroků u bank v případě,
kdy plátcem daně je banka (např. banka vyplácí stálé provozovně nerezidentní
právnické osoby úrok z jejího běžného účtu).
Kanadská společnost má v Praze stálou provozovnu, v rámci které
provádí prodej svého zboží formou maloobchodu. Při úhradě za zakoupené zboží
nemají zákazníci (plátci daně) povinnost provádět srážku zajištění daně.
Zaplatí tedy celou požadovanou částku za zakoupené zboží.
Americká společnost pronajímá v Praze několik bytů občanům
Prahy, kteří je používají k bydlení a zároveň jsou zde trvale hlášeni. Při
úhradě nájemného americké společnosti nemají nájemníci (rezidenti ČR - plátci
daně) povinnost provádět srážku zajištění daně.
NahoruTermín
Rozhodný okamžik, kdy plátci vzniká povinnost srazit zajištění daně,
je při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch nerezidenta,
nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu s platnými účetními
předpisy.
U příjmů společníka v.o.s. nebo komplementáře k.s. je ale hraniční
termín povinnosti srazit zajištění daně stanoven speciálně takto: nenastane-li
dříve žádná ze tří uvedených skutečností, plátce daně je povinen srazit
zajištění daně nejpozději do 2 měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího
období.
NahoruZaokrouhlování
Částka zajištění daně se zaokrouhluje na celé koruny nahoru v
návaznosti na § 38e odst. 5 ZDP.
NahoruOdvod
Zajištěnou daň odvádí plátce daně do konce měsíce za předchozí
kalendářní měsíc, v němž nastala uvedená povinnost. Zajištění daně odvádí
finančnímu úřadu, kde…
