Technické zhodnocení a opravy

Technické zhodnocení a opravy

Ing. Jan Ambrož

Tento článek je věnován frekventovanému tématu, kterým je posouzení, zda se jedná o technické zhodnocení nebo opravu konkrétního majetku. Navazujeme úzce na články

Technické zhodnocení a doplňující Technické zhodnocení pronajatého majetku.

 NahoruPrávní úprava

V textu se budeme nejvíce odvolávat na následující předpisy:

• § 33 ZDP obsahující definice pro technické zhodnocení (TZ)

• § 47 PVZÚ, v níž se popisují pojmy technické zhodnocení, oprava a údržba, a

• § 78da ZDPH pro testování tzv. významných oprav.

 Nahoru

Postupně se seznámíme s teorií, základními pojmy (první část), následují konkrétní příklady, spojení teorie s praxí (druhá kapitola). Doplňující poznámky k účetnictví a dani z přidané hodnoty naleznete v části třetí a čtvrté.

 Nahoru1. ZÁKLADNÍ POJMY

Musíme důsledně u každého jednotlivého případu rozlišovat, zda se jedná o:

• Technické zhodnocení, neboť jde o situaci, při níž dochází ke zvýšení účetní (daňové) hodnoty dotčeného aktiva (majetku) a s tím souvisejícími dopady pro daň z příjmů.

• Opravu (nebo údržbu), které nevstupují do aktiv, protože jsou jednorázovou výdajovou (nákladovou) položkou, tj. přímo snižující základ daně z příjmů.

 NahoruDefinice TZ

U technického zhodnocení existují výkladové problémy, neboť obsahu pojmu, jak vysvětlujeme v kapitole druhé, je uveden:

• v § 33 ZDP, ale také

• v § 47 PVZÚ.

 NahoruNovela 2021

V tomto textu nerozebíráme zvlášť novinku, zvýšení limitu pro daň z příjmů u technického zhodnocení na částku 80 000 Kč (s případnou retroaktivitou), výklad naleznete v článku Technické zhodnocení.

 NahoruDefinice opravy

Pro posouzení, co je opravou nebo údržbou, používáme definice z § 47 PVZÚ.

To platí pro daň z přidané hodnoty (část čtvrtá).

 NahoruNeúčtující FO

Doporučujeme, aby také fyzická osoba, která není účetní jednotkou, třeba s příjmy z nájmu podle § 9 ZDP, při posuzování oprav a údržby využila pojmy z účetních předpisů.

 NahoruPoplatník

Doplníme si, že v zásadě nejsou rozdíly mezi poplatníky daně z příjmů fyzických a právnických osob. Výjimkou je například zohlednění vynaložených výdajů na technické zhodnocení a opravy (i údržby) poplatníkem daně z příjmů fyzických osob u ostatních příjmů při prodeji nemovité nebo jiné věci podle § 10 odst. 5 ZDP.

 Nahoru2. TEORIE A PRAXE

Kapitolu si rozdělíme do čtyř částí, nejdříve se budeme věnovat opravám a údržbě (2.1), dále technickému zhodnocení (2.2) a krátce nehmotnému majetku (2.3). Možnost závazného posouzení komentujeme stručně v části 2.4.

 Nahoru2.1 Oprava a údržba

Musíme v praxi vycházet z teoretického základu, který nalezneme v účetních předpisech.

 NahoruVyhláška

Podle § 47 odst. 2 písm. a) PVZÚ se opravou:

• "... odstraňují účinky částečného fyzického opotřebení či poškození za účelem uvedení do

  1. předchozího nebo
  2. provozuschopného stavu."

JAK si pro praxi vysvětlit teoretickou definici?

Mělo by být zcela zřejmé, že se "opravuje" opotřebený/poškozený majetek a záměr je jednoznačný:

• Předmět opravy musí být nadále "...provozuschopný...", jinými slovy, jak tomu bylo před opravou ("...předchozího...stavu.").

JAK tohoto cíle dosáhneme?

Není a nemůže být rozhodující, jaké technické prostředky se použijí. V praxi se běžně hovoří o postupu:

• kdy nahradíme původní materiály jinými (často ani neexistuje alternativa), proto si ocitujeme další část textu účetní vyhlášky:

  1. "...s použitím jiných než původních materiálů, dílů, součástí nebo technologií, pokud tím nedojde k technickému zhodnocení."

 NahoruDefinice pro údržbu

Nahlédneme ještě jednou do účetní vyhlášky, údržbou se rozumí "...soustavná činnost, kterou se zpomaluje fyzické opotřebení a předchází poruchám a odstraňují se drobnější závady.",

 NahoruStav před opravou

Zdůrazňujeme kontrolu stavu předmětu opravy (a údržby), v němž se předmět opravy nacházel. Není reálné, aby i pečlivá údržba zabránila "opotřebení", zde fyzické, protože se jedná o přirozený vliv používání daného majetku.

Ten může být samozřejmě i "poškozen" a následně si vyžaduje opravu – pro naše daňové testování není v zásadě rozhodující, jak k němu došlo (případně se zohledněním problematiky škod, resp. jejich náhrad).

 NahoruBezpečnost a další kritéria

Ve výkladu nesmíme zapomenout na zásadní podmínku, v mnoha případech opravou také zabezpečujeme ochranu zdraví, konkrétně splnění bezpečnostních a jiných technických norem. Jsou podmínkou pro užívání majetku, aby byly opět "v provozuschopném stavu".

 NahoruZáměna materiálu

K tomuto tématu se vrátíme v části 2.2, neboť jde o text z Pokynu D-22 pro situace, kdy nedochází k technickému zhodnocení, tudíž lze zásah do majetku oprávněně klasifikovat jako opravu.

 NahoruÚdržba

Provádí-li poplatník údržbu, zpravidla nejsou žádné výkladové problémy a jedná se skutečně o běžné provozní výdaje (náklady).

 Nahoru"Jiné opravy"

Doplníme si výklad o jiný, i když méně častý případ.

 NahoruRezerva na opravy hmotného majetku

Klasifikace oprav je klíčová pro tvorbu zákonné (daňové) rezervy na opravy hmotného majetku, kterou lze tvořit pouze na opravy, nikoliv na údržbu nebo technické zhodnocení.

 NahoruVýznamné opravy

Tomuto pojmu, důležitému pro daň z přidané hodnoty, se věnujeme ve čtvrté kapitole.

 Nahoru2.2 Technické zhodnocení

Na rozdíl od oprav nebo údržby se stává provedené technické zhodnocení součástí aktiv, což ovlivní i daňové dopady, základ daně z příjmů, ale též daň z přidané hodnoty. Aby bylo možné správně posoudit rozdíl mezi opravou a technickým zhodnocením, musíme si nejdříve krátce vysvětlit, co je technickým zhodnocením (podrobný výklad je ve stejnojmenném článku).

 NahoruDefinice ZDP

Podle § 33 ZDP se jedná vždy o:

• "výdaje na dokončené nástavby, přístavby a stavební úpravy, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud převýšily u jednotlivého majetku v úhrnu 80 000 Kč."

Nebo se poplatník rozhodne sám zařadit do této kategorie i položky s nižší hodnotou (§ 33 odst. 1 ZDP).