Srážková daň

Srážková daň

Ing. Zuzana Rylová PhD.

 NahoruÚvod

Podstata srážkové daně spočívá ve skutečnosti, že daňovou povinnost poplatníka, ať už fyzické nebo právnické osoby, sráží a odvádí pod svou majetkovou odpovědností plátce, který příjem podléhající srážkové dani poplatníkovi vyplácí. Povinnosti související s daní vybíranou srážkou plní plátce daně svým jménem, takže místně příslušným pro správu srážkové daně je správce daně plátce a ne poplatníka, o jehož zdanitelné příjmy a z nich plynoucí daňovou povinnost se jedná.

 NahoruPrávní úprava

Procesní pravidla daně vybírané srážkou obecně upravuje daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb., v platném znění, dále též DŘ). Kromě standardních procesních postupů má tato daň svá specifika zakotvená v § 233 – § 237  daňového řádu . Další úpravu srážkové daně lze nalézt v zákoně o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb., dále jen ZDP ), případně v pokynu č. GFŘ D-59 (dále jen Pokyn GFŘ).

 NahoruPlátce srážkové daně

Srážku daně provádí plátce daně (§ 38c ZDP), za něhož se považuje plátce příjmu:

a) ze závislé činnosti,

b) ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo

c) ze kterého se sráží úhrada na zajištění daně.

Plátce daně je buď daňovým rezidentem České republiky (plátcem daně jsou také tzv. organizační složky státu), nebo daňovým nerezidentem (tzv. zahraniční plátce daně ve smyslu § 38c ZDP), který: má v České republice stálou provozovnu nebo zde zaměstnává své zaměstnance déle než 183 dnů. Výjimku z tohoto pravidla představuje daňový nerezident, který sice splňuje uvedené podmínky, ale zároveň poskytuje služby ve smyslu ustanovení § 22 odst. 1 písm. c) ZDP (obchodní, technické a jiné poradenství, řídící, zprostředkovatelské apod. činnosti vyjma stavebně-montážních projektů) anebo je zahraničním zastupitelským úřadem v tuzemsku.

V případě tzv. ekonomického pronájmu pracovní síly (§ 6 odst. 2 ZDP) není plátcem daňový nerezident, který zaměstnance do České republiky poskytl (plátcem je v tomto případě osoba, pro kterou pracují, tj. ekonomický zaměstnavatel). Daňový nerezident by byl plátcem daně jen v případě, že by se jednalo o poplatníka se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, který má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost (tzv. agentura práce). Vymezení plátce daně v případech se zahraničním prvkem není jednoduché, proto další informace najdeme i ve zmíněném Pokynu GFŘ: Zaměstnává-li daňový nerezident zaměstnance na území České republiky déle než 183 dnů, je plátcem daně i v případě, kdy např. provádí na území České republiky stavbu, má zde staveniště nebo tu provádí stavebně montážní projekt, a to i když takováto činnost nevede ke vzniku stálé provozovny; obdobně je v takové situaci plátcem daně daňový nerezident mající v České republice zařízení, které není považováno za stálou provozovnu podle relevantní smlouvy o zamezení dvojímu zdanění, která je prováděna (např. obchodní reprezentace).

Následující text je zaměřen výhradně na daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pro kterou se vžil pojem srážková daň.

 NahoruRegistrace ke srážkové dani

Plátce daně je povinen podat přihlášku k registraci k dani z příjmů fyzických nebo právnických osob u příslušného správce daně nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu vznikla povinnost vykonávat tímto zákonem stanovené úkony plátce daně (§ 39b ZDP). Přihláška k registraci je tzv. formulářovým podáním, tzn., že ji lze podat pouze  na tiskopise vydaném Ministerstvem financí, na tištěném výstupu, který má údaje, náležitosti a jejich uspořádání shodné s tiskopisem vydaným Ministerstvem financí nebo elektronicky s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně (§ 72 DŘ). Správce daně vydá rozhodnutí o registraci ve lhůtě 30 dnů ode dne podání přihlášky (§ 129 DŘ).

 NahoruZáklad pro srážkovou daň

Obecně platí (§ 36 ZDP), že základem daně pro srážkovou daň je hrubý příjem, pokud výslovně v zákoně není stanoveno, že lze uplatnit nějaké výdaje (např. u vypořádacího podílu na s.r.o. lze uplatnit nabývací cenu podílu). U cenných papírů se základ daně stanoví samostatně za jednotlivé cenné papíry, a to i v případě držby cenných papírů stejného druhu od jednoho emitenta.

Je-li plnění hrazeno formou záloh, je samostatným příjmem každá záloha i doplatek z vyúčtování celkového plnění.

Pokud povinnost srazit daň (včetně záloh) u srážkové daně nebyla plátcem daně splněna ve správné výši, a to ani dodatečně, je základem pro výpočet základu daně částka, z níž by po sražení zbyla částka, která byla plátcem daně poplatníkovi skutečně vyplacena (§ 38s ZDP). Jedná se o tzv. brutaci daně, kdy vyplacená částka se považuje již za čistý příjem po zdanění.

 NahoruZaokrouhlení

Základ daně pro srážkovou daň se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Výjimka platí pouze u dividendových příjmů, u nichž se základ daně zaokrouhluje na celé haléře dolů a u úroků v cizí měně z účtu, který není podle podmínek toho, kdo účet vede, není určen k podnikání, a z vkladního listu, u nichž se základ daně stanoví v cizí měně a nezaokrouhluje se.

Obdobně jako základ daně, tak i daň z příjmů vybíraná srážkou se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U příjmu plynoucího z podílu na zisku z účasti v obchodní společnosti nebo v podílovém fondu, je-li podíl v nich představován cenným papírem, se sražená daň připadající na jednotlivý cenný papír nezaokrouhluje, avšak celková částka daně sražená plátcem z veškerých příjmů plynoucích jednomu poplatníkovi z majetkové účasti v jedné obchodní společnosti nebo z držby podílových listů jednoho podílového fondu se zaokrouhluje na celé koruny dolů. U ostatních příjmů se zaokrouhluje až celková částka daně sražená plátcem z jednotlivého druhu příjmu, a to rovněž na celé koruny dolů.

 NahoruSazba srážkové daně

Sazba srážkové daně (§ 36 ZDP), která se vztahuje na většinu druhů příjmů podléhajících srážkové dani, je 15 %. Pouze u daňových nerezidentů je nejnižší sazba daně 5 % z úplaty u finančního leasingu (bez ohledu na to, zda jsou splněna kritéria pro daňovou uznatelnost úplat). U rezidentů tento příjem nepodléhá srážkové dani. Naopak nejvyšší sazba daně je rovněž u nerezidentů, a to namísto 15 % je to 35 % z příjmů poplatníků, kteří nejsou daňovými rezidenty jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, nebo nejsou rezidenty třetího státu, se kterým má Česká republika uzavřenu mezinárodní smlouvu upravující zamezení dvojímu zdanění příjmů, nebo mezinárodní smlouvu upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů, nebo který je smluvní stranou mnohostranné mezinárodní smlouvy obsahující ustanovení upravující výměnu informací v daňových záležitostech pro oblast daní z příjmů ( Přehled dohod TIEA | Mezinárodní spolupráce v oblasti daní | Ministerstvo financí ČR (mfcr.cz) ).

Zvláštní sazba daně ve výši 19 % se použije u poplatníků daně z příjmů právnických osob pro úrokový příjem z účtu, a to u společenství vlastníků jednotek a u některých veřejně prospěšných poplatníků (§ 36 odst. 5 ZDP).

 NahoruSrážka daně a odvod daně

Srážku je povinen provést plátce daně při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u vybraných druhů příjmů již nejpozději v den, kdy o dluhu účtuje v souladu se zákonem o účetnictví (§ 38d ZDP). K tomu Krajský soud v Brně: Srážku daně ve smyslu § 38d odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, je povinen provést plátce daně u úroků a jiných výnosů z poskytnutých půjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4 citovaného zákona, nejpozději v den, kdy o závazku účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem. Daňové právo tu tedy váže okamžik citované povinnosti výslovně na (správné) zaúčtování úroků (zde úroků z půjčky poskytnuté daňovým nerezidentem) jako závazku ve smyslu účetních předpisů. Je tomu tak proto, že správně vedené účetnictví poctivě zachycuje finanční situaci účetní jednotky. Podmínkou vydání platebního výměru na daň z příjmů právnických osob vybíranou srážkou proto musí být zjištění, že plátce daně o úrocích ze smlouvy o půjčce účtoval nesprávně, v rozporu s konkrétními ustanoveními právních předpisů v oblasti účetnictví, tedy zejména v rozporu s principem věcné a časové souvislosti ( 62 Af 57/2014 - 73  ze dne 20. 4. 2016).

U příjmů plynoucích z podílů na zisku, s výjimkou příjmů plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. U příjmů z podílů na zisku plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty.

Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku daně. Ve výjimečných případech, je-li plátce povinen podat daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání.

 NahoruTiskopis Vyúčtování daně vybírané srážkou

Po uplynutí zdaňovacího období je plátce daně povinen podat Vyúčtování daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických nebo právnických osob. Lhůta pro podání tiskopisu Vyúčtování není v ZDP výslovně upravena, proto platí obecné ustanovení daňového řádu, které stanoví, že se vyúčtování podává do 3 měsíců po uplynutí kalendářního roku. Pokud bude s vyúčtováním spojena i povinnost odvést daň, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání vyúčtování, přičemž lhůtu pro podání Vyúčtování nelze prodloužit. (§ 137 DŘ). 

Vyúčtování podává plátce daně odděleně za daně vybrané srážkou poplatníkům, kteří jsou fyzickými osobami, a poplatníkům, kteří jsou právnickými osobami. Vyplácí-li, poukazuje-li nebo připisuje-li plátce daně úhrady ve prospěch jak fyzických, tak i právnických osob, bude předkládat Vyúčtování dvě - tiskopis je stejný (MFin 5466), jen se na něm vyznačí, za kterou skupinu poplatníků je Vyúčtování podáváno. Pro úhradu srážkové daně jsou zřízeny dva typy bankovních účtů, které se liší předčíslím, a to pro daň z příjmů fyzických osob je předčíslí bankovního účtu 7720, pro daň z příjmů právnických osob je předčíslí bankovního účtu 7712.

 NahoruStížnost na postup plátce daně

Pokud má poplatník pochyby o správnosti sražené daně, může požádat plátce daně o vysvětlení do 2 let ode dne sražení daně. Po uplynutí této lhůty může o vysvětlení požádat do 60 dnů…