Paušální výdaje, evidence dluhů u fyzických osob
Ing. Daniela Lampová
Fyzické osoby, které mají příjmy ze samostatné činnosti nebo příjmy z nájmu, mohou využít možnosti uplatnění tzv. paušálních výdajů, to znamená, že nebudou snižovat zdanitelné příjmy o skutečně vynaložené prokázané výdaje, ale sníží tyto příjmy o hodnotu výdajů stanovených procentem z příjmů.
Nahoru1. Paušální výdaje
Paušální výdaje však nelze použít u všech druhů zdanitelných příjmů, ale pouze u:
-
příjmů ze živnostenského podnikání, s výjimkou příjmů společníků veřejné obchodní společnosti nebo komplementářů komanditních společností z titulu podílu na zisku,
-
příjmů z jiného podnikání,
-
příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, a to i v rámci tzv. ostatních příjmů,
-
příjmů z nájmu majetku.
Právní úprava
-
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), zejména § 7 odst. 7 ZDP, § 9 odst. 4 ZDP, § 10 odst. 4 ZDP, § 23 odst. 8 ZDP
-
zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ), a to § 97 DŘ
Paušální výdaje u příjmů ze samostatné činnosti
Paušální výdaje lze v zásadě uplatnit u všech druhů příjmů ze samostatné činnosti, ale výjimky zde přece jenom jsou. Paušální výdaje nelze uplatnit u:
-
příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, tj. u příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti z titulu podílu na zisku,
-
příjmů fyzické osoby, která je účastníkem společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity) a účastníci si nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem (např. na účastníka A se převádí 60 % příjmů a 40 % výdajů a na účastníka B se převádí 40 % příjmů a 60 % výdajů dosažených ze společné činnosti ve společnosti),
-
příjmů fyzické osoby, která má tyto příjmy ze spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv, přičemž spoluvlastníci si nerozdělují příjmy a výdaje podle spoluvlastnických podílů,
-
příjmů autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč.
Povinná evidence denních tržeb
Než se pustíme do problematiky výdajů, upozorněme na povinnost vést evidenci (záznamy) denních tržeb. Tyto povinnosti jsou stanovené poplatníkům v daňovém řádu.
-
Fyzická osoba, která v rámci své samostatné činnosti uskutečňuje platby v hotovosti, je povinna vést průběžně evidenci těchto plateb, pokud nezaznamenává údaje o těchto platbách v jiné evidenci stanovené zákonem.
-
Správce daně může uložit daňovému subjektu, aby kromě evidence stanovené právním předpisem vedl zvláštní záznamy potřebné pro správné zjištění a stanovení daně.
-
Záznamní povinnost ukládá správce daně rozhodnutím.
Součástí rozhodnutí musí být přesné stanovení zaznamenávaných údajů, jejich členění a uspořádání, popřípadě návaznost na doklady, z nichž je záznam veden.
Správce daně rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti změní nebo zruší, jestliže se změnily nebo odpadly důvody, které vedly k jejímu uložení.
Proti těmto rozhodnutím se lze odvolat do 15 dnů ode dne jejich doručení; včas podané odvolání má odkladný účinek.
-
Správce daně si může ověřovat již v průběhu zdaňovacího období řádné plnění záznamní povinnosti daňového subjektu, požadovat doklady, o nichž se vede průběžná evidence, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění závad.
Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení; včas podané odvolání má odkladný účinek.
-
Záznamy, evidence a doklady, na které se vztahuje záznamní povinnost, je daňový subjekt povinen uchovávat až do uplynutí lhůty pro stanovení daně, k níž se vztahují.
Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vždy vést:
Tato povinnost je zakotvena v § 7 odst. 8 ZDP.
Procenta paušálních výdajů
Procenta paušálních výdajů uvádí následující tabulka. Od roku 2013 jsou postupně upravovány hodnoty maximálních výdajů vypočtených procentem z dosažených příjmů. Poslední změna stanovená zákonem č. 80/2019 Sb. nastává od roku 2019.
Z tabulky je patrné, že kritériem u všech těchto druhů příjmů je v roce 2018 maximální příjem do výše 1 mil. Kč, v roce 2019 dochází k opětnému zvýšení na 2 mil. Kč. I když tato změna je daná novelou ZDP účinnou od 1. dubna 2019, je možné podle přechodných opatření tento zvýšený limit použít již pro zdaňovací období roku 2019. Tato změna se nijak neváže na uplatňování vyživovaných osob, jak tomu bylo do konce roku 2017. V roce 2017 byl totiž limit příjmů pro paušální výdaje buď 1 000 000 Kč bez vazby na vyživované osoby, anebo 2 000 000 Kč s možným omezením uplatnění daňového zvýhodnění na děti a slevy na manželku. V roce 2018 pak byl limit omezen na 1 000 000 Kč bez případného variantního řešení. V roce 2019 tedy platí limit 2 000 000 Kč bez omezení uplatnění vyživovaných osob.
Je zřejmé, že tak častá změna limitu pro paušální výdaje působí v praxi značné problémy. Pokud podnikatel s příjmy nad 1 000 000 Kč v roce 2017 uplatňoval paušální výdaje, v roce 2018 přešel na uplatňování skutečných výdajů, protože paušální výdaje mu již nepokryly skutečné výdaje. V roce 2019 však může opět využít paušálních výdajů. Tento postup má ale za následek dvojí dodatečnou úpravu základu daně ve smyslu § 23 odst. 8 ZDP, a sice jak za rok 2017, tak i za rok 2018. Předmětem těchto úprav je zejména dodanění pohledávek.
Z interpretace § 420 NOZ, který definuje podnikání, je třeba upřesnit, že v režimu § 7 odst. 1 písm. c) ZDP se nacházejí takové příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění (nikoliv jen živnostenský list, ale oprávnění vyplývající z jiného právního předpisu). Zároveň z toho vyplývá, že za příjmy ze samostatné činnosti budou považovány i příjmy z činnosti, na kterou poplatník nemá podnikatelské oprávnění, ale takové oprávnění by měl mít, protože je k takové činnosti předepsáno. Tak se vylučuje posuzování těchto příjmů v režimu ostatních příjmů.
V případě, že poplatník (fyzická osoba) uplatní paušální výdaje, jsou v částkách těchto výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů, tedy i odpisy hmotného majetku. Způsob uplatnění výdajů podle této tabulky nelze zpětně měnit.
Pro úplnost ještě dodejme, že není možné kombinovat u různých činností v rámci § 7 ZDP použití skutečných výdajů a výdajů paušálem. Při souběhu činností je nutno příjmy z každé činnosti evidovat odděleně, pokud u nich není stanovené procento výdajů shodné. Důvodem je nutnost použít stanovené procento výdajů podle jednotlivých druhů činností.
Podnikatel pan Hrubý měl v jednom zdaňovacím období příjmy ze zemědělské výroby a příjmy z autorských honorářů. Přestože u autorských honorářů by bylo výhodné aplikovat paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů, nemůže je zohlednit, pokud ze zemědělské výroby uplatní skutečné výdaje. Podnikatel se musí rozhodnout, co je pro něho výhodnější celkově ze všech příjmů podle § 7 ZDP, a při uplatňování výdajů postupovat jednotně. Buď může uplatnit paušální výdaje u zemědělské činnosti ve výši 80 % a u autorských honorářů ve výši 40 %, nebo použije druhou možnost uplatnění skutečných výdajů v prokázané výši na obě činnosti.
Sociální a zdravotní pojištění
Dalším omezením pro podnikatele uplatňující výdaje procentem z dosažených příjmů je, že nelze nad rámec těchto paušálních výdajů uplatnit zaplacené sociální a zdravotní pojištění tak, jak tomu bylo v minulosti.
Paušální výdaje u příjmů z nájmu
Paušální výdaje u příjmů z nájmu podle § 9 ZDP lze uplatnit ve výši 30 % z těchto příjmů, avšak v letech 2013 až 2017 nejvýše do částky 600 000 Kč, v roce 2018 nejvýše do částky 300 000 Kč a od roku 2019 opět do částky 600 000 Kč. Zde platí, obdobně jako u paušálních výdajů vztahujících se k příjmům podle § 7 ZDP, že paušální výdaje obsahují vše, tzn. i odpisy hmotného majetku (sociální a zdravotní pojištění zde nepřichází v úvahu, neboť se z tohoto druhu příjmů neplatí).
Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s nájmem.
Příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku jsou součástí příjmů podle § 7 ZDP, ale paušální výdaje jsou stanovené také jen ve výši 30 % z dosažených příjmů, avšak v letech 2013 až 2017 pouze do částky 600 000 Kč, v roce 2018 je snížena tato částka na 300 000 Kč a od roku 2019 je možné opět uplatnit částku 600 000 Kč.
Paušální výdaje u příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
Pokud má fyzická osoba příjmy ze zemědělské výroby a nejedná se o zemědělského podnikatele, pak takovéto příjmy patří do tzv. ostatních příjmů podle § 10 ZDP. U tohoto druhu příjmů lze také uplatnit paušální výdaje ve výši 80 % těchto příjmů, od roku 2015 do roku 2017 však jen do výše částky 1 600 000 Kč, v roce 2018 maximálně do částky 800 000 Kč a v roce 2019 opět do částky 1 600 000 Kč.
Fyzická osoba, která má příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství podle § 10 ZDP a která uplatňuje paušální výdaje, má vždy povinnost vést záznamy o příjmech.
U zemědělců je nutné rozlišovat, zda mají příjmy:
-
na základě živnostenského oprávnění – v tomto případě jde o příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP (paušální výdaje podle živnostenského oprávnění);
-
na základě zápisu do evidence podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství – v tomto případě jde o příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP (paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů);
-
ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským podnikatelem (dříve samostatně hospodařícím rolníkem) – v tomto případě jde o příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP (paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů).
Stejně jako u příjmů ze samostatné činnosti a příjmů z nájmu je i u příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským podnikatelem (zákon č. 85/2004 Sb.), zavedena povinnost vést vždy evidenci těchto příjmů.
Pan Vonásek má v průběhu roku 201X různé druhy zdanitelných příjmů jako fyzická osoba. Za rok 201X–1 uplatňoval u těchto příjmů paušální výdaje. Jelikož si nebyl jistý, jakou hodnotu výdajů bude muset v roce 201X vynaložit k dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, vedl si evidenci skutečně vynaložených výdajů (vztahujících se k těmto příjmům) pro případ, že by je chtěl uplatnit jako výdaje snižující zdanitelné příjmy. Předpokládejme, že výsledek byl následující: