dnes je 21.11.2024

Input:

Některé změny v zákoně o daních z příjmů k 1. 1. 2015 a zdravotní pojištění

2.4.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 7 minut

2015.08.03
Některé změny v zákoně o daních z příjmů k 1. 1. 2015 a zdravotní pojištění

Ing. Antonín Daněk

Zákon č. 267/2014 Sb. přinesl do českého právního řádu důležité změny, a to v několika právních normách. Proberme si nyní některé změny v zákoně o daních z příjmů, účinné od data 1. 1. 2015, z pohledu právní úpravy platné ve zdravotním pojištění.

Odměny jako příjmy ze závislé činnosti

Podle znění ustanovení § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), platného od data 1. 1. 2014, jsou příjmy ze závislé činnosti mj. odměny:

1. člena orgánu právnické osoby,

2. orgánu právnické osoby,

3. likvidátora,

Novela ZDP, účinná od 1. 1. 2015, toto ustanovení zpřesňuje. Potvrzuje se v něm obecná právní úprava orgánů právnických osob v novém občanském zákoníku (§ 151 a násl. NOZ), která vychází z pojetí, že i jedno osobový orgán právnické osoby má člena (například jednatel je členem statutárního orgánu s. r. o.). Z této skutečnosti vyplývá, že od 1. ledna 2014 tak již není nutno rozlišovat mezi osobou, která je orgánem právnické osoby a osobou, která je členem orgánu právnické osoby. NOZ toto pojetí výslovně potvrzuje v § 152 odst. 1, kde stanovuje, že orgány právnické osoby jsou tvořeny orgány o jednom členu (individuální) nebo o více členech (kolektivní). Mimoto se v navazujících ustanoveních hovoří pouze o členech voleného orgánu. Z tohoto důvodu se pro nadbytečnost vypouští v § 6 odst. 1 písm. c) ZDP bod 2 a bod 3 (odměna likvidátora) se tak stává bodem 2 tohoto zákonného ustanovení.

Odměny člena, ať již individuálního nebo kolektivního orgánu právnické osoby, jsou tak zahrnuty v § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP.

Ve zdravotním pojištění

Plynou-li členům statutárních orgánů příjmy z členství v těchto orgánech, stávají se tyto osoby pro účely zdravotního pojištění zaměstnanci, zaměstnavatel je přihlašuje u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a odvádí za ně pojistné podle zákona.

Povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění podléhá každá výše příjmu. V tomto směru představuje jedinou výjimku výkon funkce v orgánu družstva. Pokud člen družstva (a to i jeho funkcionář) bez pracovněprávního vztahu k družstvu vykonává pro družstvo práci, za kterou je tímto družstvem odměňován, neodvádí se u těchto osob pojistné – a zaměstnání ve zdravotním pojištění tak nevzniká – při příjmu nižším než 2 500 Kč.

Pokud výše odměny nedosahuje minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance, musí v této souvislosti zaměstnavatel zabezpečit, aby bylo v rozhodném období kalendářního měsíce odvedeno od 1. 1. 2015 pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 9 200 Kč (výjimku představují osoby, uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V návaznosti na minimální vyměřovací základ zaměstnance je postup zaměstnavatele následující:

  • nemá-li člen statutárního orgánu další příjmy, musí být proveden dopočet do minimálního vyměřovacího základu ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.,

  • pokud člen statutárního orgánu doloží, že je jiným zaměstnavatelem odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 9 200 Kč, odvádí se pojistné ze skutečné výše odměny, případně postačí, když součet příjmů dosáhne v příslušném kalendářním měsíci alespoň 9 200 Kč – v tomto případě je nutno navzájem dokladovat výši příjmů u každého zaměstnavatele,

  • ze skutečně zúčtované odměny se odvádí pojistné i za situace, kdy je tento zaměstnanec současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ (od ledna 2015 nejméně v částce 1 797 Kč), což zaměstnavateli doloží Čestným prohlášením,

  • je-li člen statutárního orgánu evidován u zdravotní pojišťovny po dobu celého kalendářního měsíce jako osoba, za kterou platí pojistné i stát, případně jako osoba vyjmenovaná v již citovaném ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., odvádí se pojistné ze skutečné výše odměny bez nutnosti dopočtu do minima 9 200 Kč.

K odvodu pojistného ze skutečné výše příjmu, nižší než zákonné minimum, musí mít zaměstnavatel k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat – například rozhodnutí o přiznání některého z důchodů. Takový doklad se předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

V případě souběžně vyplácených odměn člena představenstva a z titulu zaměstnání (u jednoho zaměstnavatele) se pro účely placení pojistného sčítají příjmy, zakládající v rozhodném období kalendářního měsíce účast na zdravotním pojištění a tedy i povinnost odvodu pojistného.

Může se stát, že člen statutárního orgánu nastoupí do funkce například v měsíci únoru, přičemž je známo, že až v prosinci mu bude zúčtován určitý příjem (odměna). V takovém případě bude osoba přihlášena jako zaměstnanec ke dni nástupu do funkce. Za období únor – listopad bude na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele vykazována jako zaměstnanec s nulovým vyměřovacím základem (pokud

Nahrávám...
Nahrávám...