Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková
V tomto článku jsme se zaměřili na novinky, které s sebou přinesla aktuální novela zákona o DPH v oblasti elektronického obchodování ("on-line"). Pro náš výklad používáme výraz e-commerce nebo také jednodušší e-shop.
NahoruPrávní úprava
V následujícím přehledu uvádíme pouze vybraná ustanovení, zejména paragrafy, které jsou nové a podstatné pro naše téma:
-
§ 4 ZDPH obsahující definice pojmů, především odstavec devátý a desátý pro prodej zboží na dálku a prodej dovezeného zboží na dálku,
-
§ 6fa týkající se povinné registrace provozovatele elektronického rozhraní,
-
§ 8 a § 8a popisujících místo plnění pro prodej zboží (i dovozeného) na dálku,
-
§ 13a dodání zboží usnadněné provozovatelem elektronického rozhraní,
-
§ 21 vymezení uskutečnění zdanitelného plnění; toto ustanovení bylo novelou doplněno v reakci na úpravu e-commerce pravidel,
-
§ 71h osvobození při dodání zboží provozovateli elektronického rozhraní,
-
§ 100b evidence provozovatele elektronického rozhraní,
-
§ 109aa ručení a § 109ab změna odpovědnosti za úhradu daně,
-
§ 109c a násl. zvláštní režim pro dovoz zboží nízké hodnoty,
-
§ 110a a násl., které řeší zvláštní režim jednoho správního místa.
Výklad
V první kapitole si vysvětlíme, co rozumíme pod pojmem resp. označením e-commerce. Dále se zaměříme na plnění, ať už je zboží nakoupeno v rámci EU nebo ze třetích zemí (druhá kapitola), u nichž došlo k významným změnám, objasníme si, kde je místo plnění a pozici provozovatele elektronického rozhraní (dále též "provozovatel"). Ve třetí kapitole krátce zmíníme varianty využití zvláštního režimu jednoho správního místa. Poslední čtvrtá kapitola obsahuje doplňující poznámky k procesním a jiným povinnostem.
Výklad si zúžíme ve většině případů na území České republiky, kam tedy alokujeme klíčové osoby, tj. zejména provozovatele a kupujícího.
Novela 2021
Musíme zdůraznit, že již od 1. 7. 2021 platí přímá účinnost Směrnice EU, resp. navazujících právních předpisů, přestože tuzemská novela je účinná až od 1. 10. 2021.
V textu se soustředíme na nová pravidla. To znamená například, že nerozebíráme on-line prodeje v rámci České republiky nebo do třetích zemí. Odkazujeme proto na další publikované články, které s naším tématem úzce souvisí:
-
komplex článků k pohybu Zboží v EU,
-
Služby z/do EU a třetí země,
-
Místo plnění,
-
Dovoz zboží aj.
Nahoru1. E-commerce
Vysvětlíme si téma (1.1) a krátce, co je nového po novele zákona (1.2).
Nahoru1.1 Pojem, princip
"E-commerce" je pojem či označení používané obecně v oblasti DPH a cel pro přeshraniční elektronické obchodování. V souvislosti s novelou zákona o DPH je nutné dodat, že jde o zakotvení pravidel v oblasti e-commerce, tj. jedná se o prodeje uskutečňované pro osoby nepovinné k dani.
Při používání těchto "on-line" nákupů (prodejů) v praxi často ani nevnímáme, kdo je přímým prodejcem nebo jen subjektem provozujícím příslušnou elektronickou platformu, zda je z České republiky, jiného členského státu, případně v terminologii zákona o DPH ze třetí země.
Pozice kupujícího
Podstatné je, KDO je kupujícím, jestli je osobou povinnou k dani, což ovlivní skutečnost, jestli resp. kde je "nákup" předmětem daně.
Příklad 1.
Pan Nový je plátcem DPH. Pokud pořizuje zboží jako osoba registrovaná k dani, téma našeho článku ho (z pozice kupujícího) nezajímá, neboť uskutečňuje standardní pořízení zboží nebo dovoz zboží. Pokud realizuje některý nákup jako soukromá osoba, naopak by se měl s novými podmínkami seznámit.
Jak vyplývá z dalšího výkladu, je status prodejce nebo e-shopu velmi důležitý.
Příklad 2.
Pan Nováček si kupuje pravidelně na internetu zboží od svých dvou oblíbených dodavatelů. Jedním je firma Evropa, která má zboží výhradně z Evropské unie a druhým dodavatelem je firma Asie – více viz další výklad.
Provozovatel elektronického rozhraní
V mnoha případech se dodání v rámci e-commerce uskutečňuje s využitím elektronické platformy, kterou provozuje osoba odlišná od skutečného dodavatele elektronicky objednávaného zboží. S cílem omezit prostor pro obcházení daňových povinností při elektronickém obchodování se zbožím novela pro určité případy obchodů se zbožím za použití elektronického rozhraní: zavedla se nová harmonizovaná pravidla založená na zakotvení právní fikce dvou dodání.
Pro účely daně z přidané hodnoty se stanoví právní fikce, podle níž se provozovatel elektronického rozhraní, který tyto obchody usnadňuje, považuje za osobu, která dané zboží obdržela od obchodníka a sama dodala finálnímu spotřebiteli. V dané souvislosti jsou zakotveny povinnosti pro provozovatele elektronického rozhraní, mj. i povinnost vést záznamy o veškerých plněních, která usnadňují.
Příklad 3.
Paní Nováčková si ráda pořizuje zboží (kosmetika aj.) u svého oblíbeného e-shopu Zdraví, který jen usnadňuje prodej zboží ze třetích zemí a využívá nová pravidla podle novely zákona.
Nahoru1.2 Novinky
Zopakujeme si, že se nezabýváme pohybem zboží v rámci České republiky nebo jeho prodejem do třetí země, vývozem zboží. Změny se týkají:
-
prodeje zboží na dálku podle § 8 zákona o DPH, dříve zasílání zboží,
-
prodeje dovozeného zboží na dálku, nový § 8a ZDPH,
-
fiktivních plnění u modelu provozovatele elektronického rozhraní podle § 13a,
-
rozšíření zvláštních režimů jednoho správního místa.
Zaměříme se především na výše zmíněného provozovatele elektronického rozhraní, podrobný výklad k prodejům zboží na dálku naleznete v článcích Zboží EU a navazujících, Dovoz zboží, Místo plnění a také Jedno správní místo.
Nahoru2. Plnění v rámci EU
Rozebereme si, jak proběhne po novele zákona prodej do jiného členského státu (2.1) a nákup v tuzemsku (2.2). Doplníme si zásadní novinku, výklad k činnosti zprostředkovatele elektronického rozhraní (2.3).
Nahoru2.1 Prodej e-shopu do EU
V úvodu jsme zmínili, že je původní zasílání zboží nahrazeno prodejem zboží na dálku a prodejem dovozeného zboží na dálku, podrobně rozebrané v článku Zboží EU a souvisejících textech.
Postupně si vysvětlíme prodej "vlastního zboží" (2.1.1), pořízeného ze třetí země (2.1.2).
Nahoru2.1.1 Prodej zboží na dálku
Zdůrazňujeme, jak to vyplývá z následujících příkladů, že kupujícím je osoba nepovinná k dani u příslušného plnění.
Příklad 1.1
Firma Kosmetika prodává své zboží přes vlastní e-shop do mnoha členských států EU. Pečlivě sleduje, kdo je kupujícím. Ve většině případů se jedná o "soukromé osoby".
Pod pojmem vlastní zboží si představujeme touto firmou zboží vyrobené, nakoupené v tuzemsku nebo v Evropské unii. Zboží je v obchodním majetku firmy a je skladováno v České republice.
Způsob zdanění, místo plnění
Daň na výstupu z těchto přeshraničních prodejů má povinnost přiznat prodávající, znovu ale připomínáme, že podstatným je status kupujícího (osoba nepovinná k dani).
Kde vznikne prodávajícímu tuto daň přiznat, se pak odvíjí od specifických pravidel pro určení místa plnění. V tomto ohledu je nově vymezen finanční limit rozhodný právě pro určení místa plnění – dříve byl limit individuální a navíc samostatný podle jednotlivých členských států. Nyní je sjednocen na částku 10 000 EUR (256 630 Kč) a platí jako jeden posuzovaný u prodávajícího pro všechny dotčené prodeje bez ohledu na to, do kterého státu EU je prodej uskutečněn. Navíc se do limitu počítají i přeshraničně poskytované digitální služby.
Příklad 1.2
Není-li finanční kritérium překročeno, pak u prodejů na dálku uskutečněných z ČR je místo plnění v České republice. Pokud bude částka vyšší, přesouvá se do příslušného členského státu.
Právo volby
Prodávající, zde firma Kosmetika, si ale může zvolit, i když není limit překročen, místo plnění v jiném členském státě. Takováto volba je však platná pro všechny prodeje na dálku…