Ing. Pavla Strakošová
Úvod
Pro vysvětlení podstaty dohadných položek musíme, stejně jako v případě účtů časového rozlišení, vyjít ze základního pravidla formulovaného zákonem o účetnictví. Toto pravidlo ukládá účetním jednotkám účtovat o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí. Pouze pokud není možné tuto zásadu dodržet, mohou účtovat i v účetním období, v němž uvedené skutečnosti zjistily. Přitom o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí.
Dohadné položky mají co do své povahy nejblíže k účtům časového rozlišování. Pokud ne shodný, pak přinejmenším velmi podobný je cíl vyjádřený výše uvedenou výchozí zásadou. Stejně jako v případě účtů časového rozlišení známe věcný titul časového rozlišování a období, kterých se týká. Co však neznáme, je přesná částka, která má být časově rozlišena. Proto se také dohadné položky označují jako "dohadné".
Dohadné položky nemusí být vždy nutně spojeny s náklady nebo výnosy, ale také s majetkovými účty. Tak je tomu např. v případě nevyfakturovaných dodávek, kdy se účtuje rozvahově (souvztažně se vznikem závazku je účtováno o pořizování majetku). Zde tedy dohadujeme pouze závazek a o výsledek hospodaření nám nejde. Skutečnost, že dohadné položky jsou pohledávkami a závazky, dokresluje nejlépe fakt, že jsou takto také vykazovány. Podle své povahy jsou buďto dlouhodobými nebo krátkodobými pohledávkami nebo závazky.
Dohadné položky členíme podle toho, zda mají povahu pohledávky nebo závazku, na:
-
dohadné účty aktivní,
-
dohadné účty pasivní.
Dohadné účty aktivní jsou pohledávky stanovené podle smluv, které nejsou…