2022.17.1
Ceny v účetnictví a daních
Ing. Stanislav Suchan
V oblasti účetnictví a daní se často setkáváme s různými cenami, které hrají velkou roli při účtování a zdaňování. V tomto článku si rozebereme nabývací cenu, pořizovací cenu, reprodukční pořizovací cenu, vlastní náklady, tržní hodnotu, reálnou hodnotu, vstupní cena apod. Článek bude proložen příklady z praxe pro názornější pochopení problematiky. Je třeba ceny chápat ze širšího spektra, a tak se v daných tématech bude rozebírat nejen účetní pohled, ale také i daňový, jelikož mají přímou souvislost a spojitost.
Oceňování lze rozdělit na dvě základní části, a to k datu uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni. Níže je zobrazen přehled.
Oceňování k datu uskutečnění účetního případu
-
historická cena
-
pořizovací cena
-
vlastní náklady
-
jmenovitá hodnota
-
běžná vstupní cena
Oceňování k rozvahovému dni (k datu sestavení účetní závěrky)
NahoruPOŘIZOVACÍ CENA
Pořizovací cena se využívá nejen pro účely účetnictví, ale také pro účely daně z příjmů a také daně z přidané hodnoty. Jedná se o široké téma, které potřebuje větší důslednost a koncentraci.
Účetní předpisy
Pořizovací cena je upravena v § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoÚ"), dále v § 6 a násl. PVZÚ a § 47 vyhlášky č. 500/2002, kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ (dále jen "PVZÚ"). V neposlední řadě se pořizovací cena vyskytuje i v Českých účetních standardech (dále jen "ČÚS"), a to v č. 013 – výklad k oceňování.
Daňové předpisy
Pro daňové účely v rámci daňového odepisování se vychází ze vstupní ceny, která je definována v § 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Hned v § 29 odst. 1 písm. a) ZDP je uvedeno, že vstupní cenou hmotného majetku se rozumí pořizovací cena. Nesmíme ovšem zapomenout i na zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH"), a to u dlouhodobého majetku, který se odvolává na účetní i daňové předpisy, viz § 4 ZDPH.
NahoruZákladní pojmy majetku
Předtím, než se pustíme do dané problematiky, je nutností si osvojit pojmy majetku, které se v různých předpisech mohou lišit.
*) lze uplatnit i zpětně k 1.1.2020
NahoruZpůsoby ocenění majetku
Pořizovací cena se stanoví dle způsobu nabytí majetku. Níže v tabulce jsou uvedena základní pravidla oceňování dle § 25 ZoÚ.
*) § 25 odst. 5 písm. c) ZoÚ se vztahuje na zásoby
Dle § 25 odst. 5 písm. a) ZoÚ se rozumí pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. V souvislosti s vedlejšími pořizovacími náklady lze odkázat na jiný právní předpis, který upravuje vedlejší pořizovací náklady v § 36 odst. 3 a 4 ZDPH. Jedná se o položky, které jsou součástí základu daně pro výpočet daně z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH").
Dle § 25 odst. 5 písm. b) ZoÚ se rozumí reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.
Dle § 25 odst. 5 písm. d) ZoÚ se vlastními náklady u hmotného majetku rozumí přímé náklady, vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, kromě zásob a u nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností kromě pohledávek.
NahoruVedlejší pořizovací náklady u majetku
U dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se vedlejší pořizovací náklady určují dle § 47 PVZÚ. Do pořizovacích nákladů se zahrnují náklady vymezené v § 47 odst. 1 PVZÚ, jedná se zejména o:
-
přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, poradenské služby a zprostředkování;
-
správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu;
-
expertízy, patentované rešerše a předprojektové přípravné práce;
-
průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu;
-
zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy;
-
clo, dopravné;
-
montáž a umělecká díla tvořící součást stavby;
-
vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby.
Dále do vedlejších pořizovacích nákladů patří i položky, které jsou diskutabilní. Jedná se zejména o:
-
licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku
-
zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání
-
různé zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování
-
úroky
-
dle vlastního uvážení účetní jednotky lze (ne)zařadit do vedlejších pořizovacích nákladů,
-
jedná se o úroky zpravidla z úvěru pouze za období do uvedení majetku do používání.
Do vedlejších pořizovacích nákladů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nepatří zejména položky uvedené v § 47 odst. 2 PVZÚ:
-
opravy a údržba;
-
kurzové rozdíly;
-
smluvní pokuty a úroky z prodlení, případně jiné sankce ze smluvních vztahů;
-
nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba;
-
náklady na zaškolení pracovníků;
-
náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami;
-
náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku, vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání.
Příklad 1.
Vedlejší pořizovací náklady u majetku
Určete, zda lze dané náklady zařadit do vedlejších pořizovacích nákladů u dlouhodobého majetku.
Řešení: ANO: body 1, 6, 7. NE: body 2, 3, 4, 5. Variantní řešení: bod 8.
NahoruVedlejší pořizovací náklady u zásob
Vedlejší pořizovací náklady jsou u zásob stanoveny v § 49 PVZÚ, jedná se o náklady na přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, provize, clo, pojistné, montáž apod.
Na rozdíl od dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejsou úroky z úvěrů a zápůjček součástí pořizovací ceny.
Pokud by byly zásoby oceňovány vlastními náklady, existuje zde několik variant, viz § 48 odst. 4 PVZÚ:
NahoruVedlejší pořizovací náklady u cenných papírů a podílů
Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související. Jedná se např. o poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí nákladů nejsou zejména úroky z úvěru na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu, viz § 48 PVZÚ.
NahoruVedlejší pořizovací náklady u pohledávek
Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníků a provize, viz § 50 PVZÚ.
V rámci vymezených pojmů výše je ještě třeba dodat jmenovitou (nominální) hodnotu. Jedná se o peněžní hodnotu, která je obvykle přímo uvedená na určité složce majetku nebo závazku.
Příklad 2.
Ocenění při pořízení
Určete, jakou cenou se ocenění dané položky rozvahy při pořízení.
Řešení: Pořizovací cena: body 1, 2, 8. Jmenovitá hodnota: body 3, 4, 7, 10, 11. Reprodukční pořizovací cena: body 6, 9. Vlastní náklady: bod 5.
NahoruNABÝVACÍ CENA
Nabývací cena podílu je někdy rozdílná kvůli odlišnosti pro účely účetnictví a pro účely daňové. Shoda cen nastává u peněžních vkladů. Pokud se jedná o nepeněžní vklad, je nutné počítat s dvojím oceněním. U podílu, který se bude účtovat, se použije účetní ocenění. V případě zahrnutí podílu do základu daně z příjmů, je nutné použít daňovou nabývací cenu. Nabývací cenu je potřeba znát pro účely stanovení základu daně z příjmů v následujících situacích:
-
výplata a zdaňování podílu na likvidačním zůstatku;
-
výplata a zdaňování vypořádacího podílu;
-
vrácení vkladového ážia;
-
vrácení příplatku mimo základní kapitál;
-
snížení základního kapitálu s výplatou snižované částky společníkovi.
Pokud by se jednalo o prodej osvobozeného podílu, není třeba zjišťovat nabývací cenu, viz § 25 odst. 1 písm. i) ZDP – pokud je výnos/příjem osvobozen, tak je související náklad/výdaj daňově neúčinný (jedná se o částku, která je zaúčtovaná, tj. účetní cena podílu). S daňovou nabývací cenou se tedy v daném případě ani nepracuje, jelikož se o ní neúčtuje.
Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely ustanovení § 24 odst. 7 ZDP považuje:
-
pořizovací cena majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu (nabytí koupí) – při určení vycházíme z účetních předpisů, které za pořizovací cenu považují cenu, za kterou byl podíl pořízen, a náklady s jeho pořízením související;
-
hodnota splaceného peněžitého vkladu společníka (přitom se vkladem dle ZDP rozumí vklad do základního kapitálu, včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu);
-
hodnota nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva.
Nabývací cena podílu nesmí dosáhnout záporných hodnot.
Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se nemění:
-
při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva;
-
při fúzi, převodu jmění na společníka, nebo při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva.
Nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu lze zvýšit o:
-
výdaje (náklady) přímo související s držbou podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů;
-
částku odvedené DPH, vztahující se k vložnému majetku, pokud je společník (člen družstva) plátcem DPH a obchodní společnost nebo družstvo naopak plátcem DPH není.
Nabývací cena se snižuje:
-
u právnické osoby o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výši vkladu vypláceného obchodní společností společníkovi, nebo družstvem členovi družstva, nebo o část tohoto rozdílu;
-
u právnické osoby o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle obchodního zákoníku, pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze;
-
o příjmy plynoucí společníkovi nebo členovi při snížení základního kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně dle § 36 odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP nebo § 36 odst. 2 písm. i) ZDP;
-
u společníka společnosti s ručením omezeným o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál.
Příklad 3.
Prodej podílu
Společnost investovala finanční prostředky do nákupu 30% podílu v jiné společnosti s ručením omezeným. Pořizovací cena podílu činila 250 000 Kč. Po třech měsících se společnost rozhodla podíl prodat za 400 000 Kč.
Řešení:
Takové podíly se účtují na účty 061, 062, 063 – záleží na podílu na základním kapitálu.
-
účet 063 – Dlouhodobý finanční majetek, se použije pro podíl do 20 % na základním kapitálu;
-
účet 062 – Podíly – podstatný vliv, se použije pro podíl od 21 % do 39 % na základním kapitálu;
-
účet 061 – Podíly – ovládaná nebo…