dnes je 21.11.2024

Input:

§ 6 PVZÚ Dlouhodobý nehmotný majetek

26.1.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

10.1.2.2.2
§ 6 PVZÚ Dlouhodobý nehmotný majetek

Ing. Zdenka Cardová a Ing. Jindřich Carda

Úplné znění

Ustanovení související k § 6 PVZÚ

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

    • - § 19 odst. 8 – členění majetku a závazků
    • - § 25 – oceňování majetku a závazků
  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví pro podnikatele (PVZÚ)

    • - příloha č. 1
  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

    • - § 24 odst. 2 písm. zb) – výdaji (náklady) vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů jsou výdaje (náklady) na dokončenou výstavbu ...
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (NOZ)

    • - § 1807 a násl. – záloha a závdavek
  • Český účetní standard pro podnikatele č. 013 – Dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek

Komentář

Komentář k § 6 PVZÚ

Ustanovení vymezuje rozvahové položky dlouhodobého nehmotného majetku.

Komentář k § 6 odst. 1 a 2 PVZÚ

  • Nová struktura položek dlouhodobého nehmotného majetku v rozvaze v plném rozsahu:

B.I.   Dlouhodobý nehmotný majetek  
  B.I.1.   Nehmotné výsledky vývoje  
  B.I.2.   Ocenitelná práva  
    B.I.2.1.   Software  
    B.I.2.2.   Ostatní ocenitelná práva  
  B.I.3.   Goodwill  
  B.I.4.   Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek  
  B.I.5.   Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek a nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek  
    B.I.5.1.   Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek  
    B.I.5.2.   Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek  
  • V rozvaze ve zkráceném rozsahu, kterou může sestavovat malá účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je z výše uvedených položek pouze položka:

B.I.   Dlouhodobý nehmotný majetek  
  • V rozvaze ve zkráceném rozsahu, kterou může sestavovat mikro účetní jednotka, která nemá povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je pouze souhrnná položka:

B.   Dlouhodobý majetek  

Uvedené položky (s výjimkou goodwillu) se zařazují mezi dlouhodobý nehmotný majetek, pokud splňují dvě podmínky:

  • doba jejich použitelnosti (tj. doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků) je delší než jeden rok a

  • od výše ocenění stanovené účetní jednotkou (podle principu významnosti).

Součástí dlouhodobého nehmotného majetku je i technické zhodnocení

  • drobného nehmotného majetku účtováno při pořízení na vrub nákladů, pokud mají dobu použitelnosti delší než jeden rok,

  • k jehož účtování a odpisování je oprávněn nabyvatel užívacího práva k dlouhodobému nehmotnému majetku, o kterém neúčtuje jako o majetku.

Poznámka k technickému zhodnocení:

Do 31. 12. 2013 platilo, že v účetních předpisech v souvislosti s technickým zhodnocením bylo odkazováno na ZDP (převýšení za období částky 40 000 Kč na jednom majetku). Vymezení technického zhodnocení "...od výše ocenění určeného účetní jednotkou pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku..." je nově vymezeno s účinností od 1. 1. 2014.

Komentář k § 6 odst. 3 PVZÚ

"Zřizovací výdaje" byly s účinností od 1. 1. 2016 z dlouhodobého nehmotného majetku vypuštěny, protože nesplňují stanovená kritéria pro vykazování majetku. Podle přechodných ustanovení, pokud byly zřizovací výdaje vykazovány v rozvaze přede dnem nabytí účinnosti novely vyhlášky, vykazuje se tento majetek a účtuje se o něm až do jeho vyřazení v položce "Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek".

Zůstává v platnosti obsah položek, pouze se změnila struktura jejich vykazování:

Nehmotné výsledky vývoje a ocenitelná práva (software a ostatní ocenitelná práva) jsou zařazeny mezi dlouhodobý nehmotný majetek, pokud splňují podmínky:

  • musí být buď vytvořeny vlastní činností k obchodování s nimi, anebo

  • nabyty od jiných osob,

  • přičemž doba jejich použitelnosti je delší než jeden rok a

  • od výše ocenění určené účetní jednotkou.

S účinností od 1. 1. 2018 bylo vypuštěno z položky “B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ slovo výzkum, její název je tedy “B.I.1. Nehmotné výsledky vývoje“. Důvodem je, že nehmotné výsledky výzkumu nesplňují kritéria pro uznání v rámci dlouhodobého nehmotného majetku. Podle IAS 38 se výdaje na výzkum vykazují do nákladů v období, ve kterém vznikly. Účetní jednotka, která provádí výzkum, má několik možností, jak účtovat o výsledcích výzkumu, např. na vrub nákladů běžného účetního období, nebo prostřednictvím časového rozlišené nákladů ve formě komplexních nákladů příštích období. Vždy bude záležet na konkrétní situaci, která u účetní jednotky v souvislosti s řešením projektu výzkumu a vývoje vznikne. V souladu s přechodným ustanovením platí: účetní jednotka, která vykazovala nehmotné výsledky výzkumu v položce “B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ podle § 6 odst. 3 písm. a) PVZÚ, ve znění

Nahrávám...
Nahrávám...