2016.9.1
Solidární daň v roce 2016 (u zaměstnance a OSVČ)
Ing. Ivan Macháček
Nutnost uplatnit solidární zvýšení daně vyplývá ze znění § 16a ZDP a činí sedm procent z kladného rozdílu mezi:
- součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
- 48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.
Z výše uvedeného textu zákona vyplývá, že solidární zvýšení daně se týká fyzických osob výlučně s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti, přičemž limitní částka, od které se uplatní solidární zvýšení daně, se shoduje s maximálním vyměřovacím základem pro odvod pojistného na sociální pojištění. Pro účely solidárního zvýšení daně se nezapočítávají příjmy z nájmu, z kapitálového majetku ani ostatní příjmy zdaňované dle § 10 ZDP.
Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen ZPSZ) považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
Pro rok 2016 se postupuje podle vyhlášky č. 244/2015 Sb., ve které je stanoven všeobecný vyměřovací základ za rok 2014 ve výši 26 357 Kč a přepočítací koeficient pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu 1,0246, takže průměrná mzda za rok 2014 činí 27 006 Kč. Limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně tak v roce 2016 činí 48 x 27 006 Kč = 1 296 288 Kč. Pokud součet příjmů dle § 6 ZDP a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2016 limitní částku 1 296 288 Kč, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně.
NahoruSolidární daň u zaměstnance
Solidární zvýšení daně při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti činí dle § 38ha ZDP 7 % z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu daně pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Pro rok 2016 se jedná o limitní výši 4 x 27 006 Kč = 108 024 Kč.
Z ustanovení § 38g odst. 4 ZDP vyplývá, že poplatník musí podat daňové přiznání v případě, kdy se jeho daň za dané zdaňovací období zvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP. Tudíž tuto povinnost poplatník nemá, pokud se pouze jeho měsíční záloha, popř. zálohy zvýšily v průběhu kalendářního roku o solidární zvýšení daně podle § 38ha ZDP, avšak jeho daň za celé zdaňovací období se nezvyšuje o solidární zvýšení daně podle § 16a ZDP.
Závěr:
Pokud má zaměstnanec podepsáno u svého zaměstnavatele prohlášení k dani na rok 2016 a bylo v jednom nebo více kalendářních měsících u něho uplatněno solidární zvýšení daně v rámci stanovení měsíční zálohy na daň, ale jeho daň za celé zdaňovací období roku 2016 se nezvyšuje o solidární zvýšení daně, pak poplatník může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2016 a nemusí podávat daňové přiznání k dani z příjmů.
NahoruPostup v případě, že zaměstnanec je zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele
Z ustanovení § 15a odst. 2 písm. a) ZPSZ vyplývá, že přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto kalendářním roce zaměstnán jen u jednoho zaměstnavatele, neplatí zaměstnanec ani zaměstnavatel v tomto kalendářním roce pojistné z částky, která přesahuje maximální vyměřovací základ. Tento postup platí i v případě více zaměstnání v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele.
Příklad 1.
Manažer společnosti má pouze příjmy ze závislé činnosti. V průběhu roku 2016 je mu průběžně zúčtována mzda v rozmezí 90 000 až 105 000 Kč. Za měsíc červenec a říjen je mu vyplacena prémie, takže v měsíci červenec činí jeho hrubá mzda 121 000 Kč a v měsíci říjen 131 000 Kč. V souhrnu za rok 2016 činí zúčtovaná hrubá mzda 1 280 000 Kč. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
V červenci a říjnu 2016 přesáhne mzda poplatníka částku 108 024 Kč, tedy se na poplatníka vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti za měsíce červenec a říjen.
Výpočet solidárního zvýšení daně u měsíční zálohy:
červenec:
(121 000 Kč – 108 024 Kč) x 0,07 = 908,32 Kč
říjen:
(131 000 Kč – 108 024 Kč) x 0,07 = 1 608,32 Kč
Vzhledem k tomu, že však celkový příjem dle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2016 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 296 288 Kč, ve smyslu znění § 38g odst. 4 ZDP nemusí poplatník podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za měsíc červenec a říjen 2016.
Příklad 2.
Technický ředitel obchodní společnosti má sjednánu měsíční smluvní mzdu ve výši 116 000 Kč. Zaměstnanec má podepsané prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.
S ohledem na výši zdanitelného příjmu 116 000 Kč bude při výpočtu zálohy na daň v každém měsíci použito solidární zvýšení daně ve výši (116 000 Kč – 108 024 Kč) x 0,07 = 558,32 Kč.
Vzhledem k tomu, že souhrn vyměřovacích základů za leden až listopad činí 1 276 000 Kč, zbývá pro výpočet pojistného na sociální pojištění za prosinec částka vyměřovacího základu do výše maximálního vyměřovacího základu 20 288 Kč, takže výpočet pojistného na sociální pojištění hrazeného zaměstnavatelem a zaměstnancem se vypočítá z vyměřovacího základu za prosinec 20 288 Kč.
Po celý rok se odvádí pojistné na zdravotní pojištění v plné výši. Zaměstnanec nemůže žádat zaměstnavatele o roční zúčtování daně a musí za rok 2016 podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a to z toho důvodu, že se u něho daň zvyšuje o solidární zvýšení daně.
Výpočet daně v daňovém přiznání za rok 2016, které podává poplatník daně z příjmů do termínu 1. 4. 2017, na základě potvrzení vystaveného zaměstnavatelem:
NahoruPostup v případě, že zaměstnanec je zaměstnán u více zaměstnavatelů
V případě, že je zaměstnanec s vyššími příjmy zaměstnán postupně, nebo souběžně v kalendářním roce u více zaměstnavatelů, může se stát, že v souhrnu jeho příjmy ze závislé činnosti převýší limit pro uplatnění solidárního zvýšení daně. Rovněž se může stát, že odvedené pojistné na sociální pojištění těmito zaměstnavateli převýší hranici pro uplatnění sociálního pojištění. V tomto případě je z hlediska pojistného na sociální pojištění postupováno dle § 15a odst. 2 písm. b) ZPSZ. Z tohoto ustanovení vyplývá, že přesáhne-li v kalendářním roce úhrn vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ a zaměstnanec je v tomto roce zaměstnán u více zaměstnavatelů, považuje se pojistné zaplacené zaměstnancem z úhrnu jeho vyměřovacích základů ze všech zaměstnání, který přesahuje tento maximální vyměřovací základ, za přeplatek zaměstnance na pojistném. Zaměstnavatel je povinen písemně potvrdit zaměstnanci na jeho žádost úhrn vyměřovacích základů za kalendářní rok, z nichž bylo sraženo pojistné. V tomto případě může zaměstnanec požádat OSSZ o vrácení pojistného odvedeného z vyměřovacího základu převyšujícího maximální vyměřovací základ. K žádosti musí zaměstnanec doložit potvrzení všech zaměstnavatelů o úhrnu vyměřovacích základů, ze kterých bylo sraženo pojistné. Postup vrácení přeplatku je obsažen v § 17 odst. 3 ZPSZ.
V případě přeplatku na pojistném zaměstnance, který je zaměstnán v tomtéž roce u více zaměstnavatelů, se vrací jen přeplatek pojistného odvedeného za zaměstnance z vyměřovacího základu převyšujícího maximální vyměřovací základ. Tento postup se však nevztahuje na zaplacené povinné pojistné zaměstnavatelem.
Příklad 3.
Zaměstnanec má v průběhu roku 2016 souběžné zaměstnání u dvou zaměstnavatelů. U zaměstnavatele A se smluvní mzdou 75 000 Kč měsíčně podepíše zaměstnanec prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. U zaměstnavatele B je zaměstnanec odměňován měsíční mzdou 51 000 Kč, přičemž u tohoto zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani.
Zdanění u zaměstnavatele A
Zdanění u zaměstnavatele B
