dnes je 5.2.2025

Input:

§ 218 až 227 DŘ Daňová exekuce prodejem nemovitých věcí

26.2.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 5 minut

8.4.5.5.22
§ 218 až 227 DŘ Daňová exekuce prodejem nemovitých věcí

Ing. Jiří Vychopeň

Úplné znění

Ustanovení související k § 218 až 227 DŘ

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ)

    • - § 80 odst. 2 až 4 – Místní šetření
    • - § 194a odst. 4 – Elektronická dražba nemovité věci
    • - § 196 odst. 1 – Doručení dražební vyhlášky
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (NOZ)

    • - § 498 odst. 1 – Nemovité a movité věci
    • - § 505 až 512 – Součást věci a příslušenství věci
Komentář

Komentář k § 218 až 227 DŘ

Předmětem daňové exekuce prodejem nemovitých věcí jsou nemovité věci ve vlastnictví dlužníka a spoluvlastnické podíly dlužníka na nemovitých věcech. Nemovitými věcmi jsou podle § 498 odst. 1 NOZ pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (např. právo stavby).

Nařízení daňové exekuce prodejem nemovitých věcí se vztahuje i na všechny jejich součásti a rovněž i na příslušenství nemovitých věcí.

Za součást věci se podle § 505 NOZ obecně považuje vše, co k dané věci podle její povahy náleží a co nemůže být od věci odděleno, aniž se tím věc znehodnotí. Podle § 506 a 507 NOZ je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech, a veškeré rostlinstvo vzešlé na pozemku. Podle § 509 NOZ nejsou součástí pozemku liniové stavby (tj. vodovody, kanalizace, energetická vedení apod.).

Za příslušenství věci se podle § 510 odst. 1 NOZ obecně považuje každá vedlejší věc vlastníka u věci hlavní, jejímž účelem je, aby se jí trvale užívalo společně s hlavní věcí v rámci jejich hospodářského určení. Je-li součástí pozemku stavba, jsou podle § 512 NOZ vedlejší věci vlastníka u této stavby příslušenstvím pozemku, je-li jejich účelem, aby se jich se stavbou nebo pozemkem v rámci jejich hospodářského účelu trvale užívalo.

Po oznámení exekučního příkazu, na základě kterého bude provedena daňová exekuce prodejem nemovité věci, nesmí dlužník tuto nemovitou věc převést na jinou osobu nebo ji zatížit. Pokud by tak dlužník přesto učinil, jednalo by se o neplatné jednání. Do 15 dnů od oznámení exekučního příkazu je dlužník povinen správci daně sdělit, zda a kdo má k nemovité věci, která je předmětem daňové exekuce, předkupní právo a jiná práva, která jsou spojena s nemovitou věci (např. nájemní práva, služebnosti, zástavní práva).

Exekuční příkaz k provedení daňové exekuce prodejem nemovité věci doručí správce daně dlužníkovi a případným spoluvlastníkům předmětné nemovité věci a rovněž i příslušnému katastrálnímu úřadu.

Na výzvu správce daně jsou dlužník a další osoby povinny umožnit správci daně ohledání nemovité věci. Pokud dlužník, popřípadě další osoby, ohledání nemovité věci neumožní, může se daňový exekutor zjednat přístup do nemovité věci i s pomocí jiné osoby (např. zámečníka), přičemž se použije obdobně postup podle § 80 odst. 2 až 4 DŘ.

Poté, co exekuční příkaz k provedení daňové exekuce prodejem nemovité věci nabyl právní moci, ustanoví správce daně znalce k ocenění nemovité věci, jejího příslušenství a jednotlivých práv a závad s ní spojených. Na základě posudku tohoto znalce stanoví správce daně cenu nemovité věci a jejího příslušenství, jednotlivých práv a závad spojených s nemovitou věcí, které prodejem v dražbě nezaniknou, jakož i částku, která tvoří výslednou cenu. Proti rozhodnutí o stanovení výsledné ceny mohou osoby, kterým se toto rozhodnutí podle § 221 odst. 5 DŘ doručí, do 15 dnů od jeho doručení odvolat, přičemž dražbu nemovité věci lze nařídit až po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

Při prodeji nemovité věci dražbou podle § 194 až 202 DŘ, činí nejnižší dražební podání, které lze učinit v

Nahrávám...
Nahrávám...